Pokyny pro rodiče dětí se specifickými poruchami učení

admin, 1. 10. 2014

Pokyny a informace pro rodiče dětí s SPU

Převzato z informací pedagogicko-psychologické poradny v České Lípě
(upraveno pro školu ve Frýdlantě)

(jak pracovat se zprávou z vyšetření, co lze očekávat od školy, co škola očekává od vás)

– U Vašeho dítěte byla diagnostikována specifická vývojová porucha učení. Zkráceně SPU.
– Každé dítě má SPU jinak silnou, při odlišném nadání (aktuálním intelektovém výkonu), zasahující různé oblasti. Nelze vytvořit jeden fungující postup a přístup k výuce a ke kompenzaci obtíží. Proto je ke každému dítěti v rámci třídy přistupováno jinak a nelze se domáhat stejného přístupu, hodnocení atd. – jako má jiný žák s SPU ve stejné třídě.
– Aby mohlo mít Vaše dítě dg. SPU, musí mít minimálně průměrné nadání (aktuální intelektový výkon). U dětí se slabším nadáním, se sice mohou objevovat podobné známky školní neúspěšnosti, jako u dětí s SPU, ale je to způsobeno právě slabým nadáním. Nelze pro ně ale žádat stejný přístup školy jako u žáků s SPU! Obtíže dítěte s SPU nesmějí být způsobené (vysvětlitelné) např. nedostatkem v přípravě na výuku (neplněním školních povinností, nepřipravováním se na výuku nebo dlouhodobými absencemi dítěte. Dítě může mít výrazné obtíže, ale nemusí se jednat o SPU – nejčastěji jde o to, že do školy vstoupilo nezralé, bez odkladu školní docházky.
– Jaký druh SPU Vaše dítě má je uvedeno ve zprávě v části „Závěr z vyšetření“


Základní typy SPU (zjednodušeně):
dyslexie – porucha čtení (technika čtení, porozumění a vyprávění obsahu, důležitější je porozumění čtenému než technika čtení jako taková)
dysortografie – porucha pravopisu (pravopis musí dítě umět teoreticky, neznalost pravidla neomlouvá)
dysgrafie – porucha grafické stránky písma (úprava, čitelnost, tvary písmen)
dyspraxie – porucha motoriky (neobratnost)
dyskalkulie – porucha v oblasti matematiky
„rysy poruchy“, např. dyslektické rysy – pouze částečná porucha
ADHD (dříve LMD) – porucha koncentrace pozornosti s hyperaktivitou
ADD – porucha koncentrace pozornosti bez hyperaktivity (v některých zprávách je tím popisována např. i částečná porucha ve smyslu ADHD – takže se může objevit i hyperaktivita, ale přesnější by byl v tomto případě termín „rysy ADHD“)
Pokud má dítě SPU neznamená to, že získává nějakou výhodu či úlevu proti ostatním spolužákům. Má nárok na vyrovnání podmínek ve výuce, v porovnání s ostatními žáky bez SPU. Neměl by dostávat špatné známky za chyby způsobené poruchou. Ale neznamená to, že nesmí dostat pětku z diktátu, že dítě s SPU nesmí propadnout z Čj apod. Učitel upraví zadání úkolu s ohledem na SPU, kterou Vaše dítě má a v případě, že i přesto nebude úkol splněn, může být klasifikace nedostatečná. Pokud neplní nic po celou dobu, může z daného předmětu propadnout – být klasifikován nedostatečně. PPP pouze doporučuje nejvhodnější přístup.
– Rodiče musí zajistit:
pro psaní diktátů – dítě musí umět pravidla pravopisu teoreticky (např. odříkat vyjmenovaná slova, vzory podstatných jmen, rozdělení vzorů rodu ženského, mužského, středního, rozdělení životnosti, vědět, kdy se píše „y“ a kdy „i“, pravidla pro psaní s/z, zdůvodnění použití t/d ve slově apod. – dle daného ročníku a dosud probrané látky), vhodné je s dítětem průběžně zpracovat přehledy pravidel pravopisu a mít je neustále k dispozici – zejména pro psaní úkolů a pro domácí nácvik, v praxi tedy znamená, že dítěti s dysortografií nebude počítána pravopisná chyba, pokud prokáže, že dané pravidlo teoreticky ovládá
psaní slohových útvarů – dítě musí dodržet zadaný slohový útvar, neměly by mu být počítány pravopisné chyby – ale opět podle zásad uvedených pro psaní diktátů (neznalost pravidla neomlouvá), žáci s SPU se většinou neobratně vyjadřují, mají slabou slovní zásobu – nelze tedy očekávat, že při nezapočítání pravopisných chyb, bude výkon tohoto žáka ve slohu vynikající (to se stává pouze v případě žáků, kteří mají pouze poruchu v psaní (pravopis+grafika), bez dyslexie a hodně a rádi čtou – zde pak bývají vyjadřovací schopnosti v normě, mohou být i vynikající)
narušený grafický projev – netýká se jen psaní v Čj a jazycích, ale i rýsování, kreslení (Vv, Pv) a jiných pracovních činností, dyspraxie se nejvíce projevuje v tělesné výchově
pro výuku jazyků – dítě musí umět slovní zásobu, včetně frází, pokud v písemném projevu napíše ve slově chybu, ale slovo je „foneticky“ správné, vyučující by neměl tuto chybu počítat, časté je, že žák s SPU je výborný v jazycích, ale vázne čeština – to souvisí s druhem SPU (tj. která mozková hemisféra za poruchu učení „může“)
pro výuku matematiky (ale i fyziky, chemie apod.) – dítě musí umět učivo, které je založeno na mechanickém zapamatování (početní spoje do 20, násobilkové spoje, ve fyzice musí umět definice, v chemii značky apod.)
Domácí péče o dítě s SPU (domácí nácvik) pracovat nejlépe denně, max. 10minut navíc, k běžným požadavkům školy, nejdůležitější je pravidelné čtení – nahlas, střídat se s dítětem po částech, po přečtení vyprávět obsah, pokud si dítě obsah nepomatuje, dávat mu otázky, pokud neví odpověď – najde ji v textu
vše, co rodiče s dítětem doma dělají, je vhodné schovávat a nosit s sebou do školy na konzultace, při kterých se učitel a rodič domlouvá na dalším postupu péče – učitel má pak lepší přehled o tom, že rodiče s dítětem skutečně pracují a může korigovat domácí péči tak, aby byla co nejvíc efektivní – POZOR, při velmi těžkých formách poruchy se intenzivní domácí i školní péče projevuje ve školní práci velmi pomalu, ve většině případů se pravidelnost v přípravě na školu pod přímým dohledem rodiče ihned projeví.
psaní DÚ –  úkoly nepsat nanečisto a pak přepisovat (zejména ne u dětí s dysgrafií)
– domácí úkoly je vhodné začít dělat od úkolu nejlehčího, na druhé místo dát úkol nejtěžší, dále pak úkoly ostatní, mezi úkoly je potřeba dělat pauzy, postupně vést dítě k větší samostatnosti – u některého úkolu musí být rodiče přímo u dítěte, u jiných stačí být pouze přítomný v místnosti, teprve na konci II. stupně ZŠ, nebo na začátku střední školy je dítě schopné se předmět samo naučit a nechat se vyzkoušet, nebo úkol samo napsat a nechat si ho zkontrolovat
– práce s SPU dítětem je činnost dlouhodobá a náročná, často bez okamžité odezvy v podobě zlepšení prospěchu. Dítě to však samo nezvládne. Domácí úkoly a přípravu na všechny předměty na další den (včetně zeměpisu, dějepisu…) je nutné s dítětem dělat po celou dobu I. i II. stupně ZŠ, nestačí jen dítě „poslat se učit“, ptát se „ učil ses, umíš všechno?“ Často je nutné s dítětem ještě na II. stupni připravovat tašku (zejména u ADHD a dyspraxie), naučit ho pracovat systematicky, podle určitého řádu, umět si rozložit činnost tak, aby i těžký úkol byl zvládnutelný, umět si říct o radu, naučit dítě „se učit“.
– Pokud je při ZŠ zavedený dyslektický nácvik- náprava po vyučování a Vaše dítě je do něj zařazeno, ale na hodiny nedochází, nebudou učitelé poruchu učení zohledňovat, stejně tak pokud rodiče nebudou s učitelem spolupracovat a plnit jeho doporučení, např. při zadání práce navíc, rady pro domácí přípravu, nebudou chodit na konzultace s učitelem (dobré je domlouvat si častější schůzky s učitelem, zejména v problémovém předmětu – být aktivní, nečekat jen na pobídku ze strany školy
Práce učitele se zprávou –  nelze po učiteli žádat, aby splnil vše, co je ve zprávě uvedeno. Zpráva je psaná v této části spíše „obecně“, tak, aby zahrnula co nejvíce možností v přístupu k Vašemu dítěti. Učitel si tak může zvolit z doporučení to, co se mu v jeho dosavadní praxi nejvíce osvědčilo. Může použít i to, co ve zprávě uvedeno není. Jeho povinností je pouze to, aby zohlednil SPU Vašeho dítěte. Předpokladem proto je však splnění všeho ze strany rodičů, teprve pak lze žádat změnu v přístupu i od učitele. Pracovat nejlépe denně, max. 10minut navíc, k běžným požadavkům školy

Vyrobeno Pinn computers s.r.o.