Základní škola, Základní umělecká škola a Mateřská škola, Frýdlant,

Zprávičky z naší školky (březen – duben)!

admin, 4. 5. 2017

V půlce března (17.3.) nám přijela muzicírovat jedna milá paní, která nám představila svou kamarádku, sovu Rozárku.Ta bohužel vše zapomněla a děti ji pomáhaly si vzpomenout na všechny krásné písničky.Děti rytmizovaly, hrály na tělo, ale hlavně zpívaly krásné lidové písničky, které se učí během celého roku.

20.března jsme se přidali k průvodu, který vyhnal zimu pryč a přivítali jaro. Děti si vyrobily malé Moreny, které hodily do řeky jako symbol zimy. Zima nám odplula a my očekáváme pěkné jarní počasí.

Ve středu 29.3 jsme si vyzkoušeli první „Návštěvní den“. Princip tohoto dne je, že se děti podívají k jiné paní učitelce mezi jiný kolektiv dětí a třeba vyzkouší aktivitu, kterou nikdy nedělaly.

Děti měly na výběr z několika aktivit, od zpívání po výtvarku a různé druhy cvičení. Jak děti, tak i my učitelky, jsme z tohoto projektu nadšeni. Budeme se těšit až Návštěvní den zopakujeme. Od září pak plánujeme pravidelnost a pestrost aktivit.

Když se k nám překulil duben, poprosili jsme rodiče, jestli by byli ochotní a šli nám pomoci s jarním úklidem rozlehlé zahrady. Našlo se spoustu dobrovolníků, přálo nám krásné jarní počasí. Tak jsme se chopili nářadí a shrabali všechno listí. Natřeli všechny zahradní prvky, aby se našim ratolestem řádilo na zahradě veseleji. Dětičky samozřejmě nechyběly a pomáhaly se zvelebováním. Po dobře odvedené práci jsme se pochválili a za odměnu jsme si zapálili ohýnek a opekli si buřtíky. Atmosféra byla úžasná a přátelská.

Naše školka vyrazila za kulturou do Nového Města pod Smrkem na „Medové jaro“ a to rovnou dvakrát, nejprve 5.4 a poté 6.4. Dětičky si jely vyrobit spoustu krásných výrobků. K tomu všemu se dozvěděly něco málo o výrobě medu a životě včel.

Jelikož se blížily Velikonoce, chtěli jsme potěšit dětičky a tak jsme jim připravili „Hledání zajíčků“.

Na děti na zahradě čekaly úkoly u kterých stála veselá zvířátka. Slepička pomáhala při chození na chůdách, ovečka měla připravenou opičí dráhu, kohoutek asistoval u hodu na zajíčka, kuřátko radilo při hádání v tajných krabicích. Když si děti splnily úkoly, přihopkal k nim zajíček s nůší a potřeboval od dětiček pomoci. Z nůše se mu ztratili  zajíčci a schovali se po celé zahradě. Děti vyrazily hledat, každé dítko si našlo svého zajíčka. Radost dětiček byla naší největší odměnou.

Kateřina Švejdová, učitelka